Ping Pong: The Animation / Anime

O malých pálkách a velkém přátelství.

Hledat v průběhu let zajímavá anime se může na první pohled zdát těžké, nebo dokonce až nemožné, čistě kvůli počtu sérií, které v historii vyšly. Najít mezi nimi to nejlepší není zas tak obtížné, jenže to samé se nedá říci o méně známých seriálech, které ale občas mohou být i lepší než ty populární. Zhlédnout je všechny by trvalo déle, než by byl obyčejný divák ochotný protrpět, tak jsem se vám rozhodl nabídnout lepší řešení. Postupně projdu méně populární série se zajímavým námětem minulých let a povím vám, jestli stojí za to se na ně podívat. A první anime, o kterém budu psát, je Ping Pong.

Ping Pong, jak z názvu překvapivě vyplývá, vypráví o skupině lidí hrajících stolní tenis. Hlavními hrdiny jsou Makoto Cukimoto a Jutaka Hošino, kterým nikdo neřekne jinak než Smíšek a Peco. Smíšek si svou přezdívku zasloužil díky tomu, že ho nikdy nikdo neviděl smát. Peco je jeho jediný kamarád a také jediný důvod, proč se věnuje stolnímu tenisu. Jejich trenér v něm ale vidí mnohem víc než jen obyčejného člena ping pongového kroužku. Smíškova vypočítavá osobnost a talent na hraní ping pongu mu dovolují se postavit i těm nejobtížnějším soupeřům, zato mu ovšem chybí pořádná motivace. Věci se ale najednou změní, když do vedlejší školy nastoupí jako nový hráč Wenge Kong, který byl čínským juniorským šampionem.

Ping Pong byl adaptací přes deset let staré mangy, která odradila hodně lidí kvůli expesivní animaci. Režie se u ní ujal Masaaki Juasa (Kaiba, Tatami Galaxy), který je svým experimentálním stylem známý, ale všechna jeho anime jsou obecně uznávána. U Ping Pongu se rozhodl držet zvláštního stylu mangy, který nevěnuje pozornost detailům, ale soustředí se na pohyby. Animační tým byl očividně připraven zhostit se nelehkého úkolu přizpůsobit se požadavkům režiséra, protože navzdory zvláštnímu designu postav se vše hýbe plynule. Občas by se o animaci Ping Pongu dalo říci, že je ošklivá, ale nikdy není vyloženě špatná. Styl je to skutečně neobvyklý a bezpochyby někomu sérii znechutí, což by ale byla velká škoda.

Ping Pong je totiž sportovním anime, které se, spíše než na svůj sport, soustředí na své sportovce. Každé z hlavních postav i jejich protivníkům věnuje dost prostoru na to, aby se vyjádřili. Ať už jde o Smíškův zdánlivě bezcitný přístup ke všem překážkám, které ho v životě potkají, Pecovu lhostejnost a vytahování se, či Kongovu touhu nezklamat ty, kteří mu věří – všemu je věnována pozornost. V průběhu seriálu se postavy viditelně mění, ať už ve svých hráčských schopnostech, tak ve svém přístupu ke světu a lidem v něm. Pokud byste se ale chtěli na toto anime koukat kvůli přehnaně hustým momentům během zápasů, u Ping Pongu se jich tolika nedočkáte. Jakmile ale dojde na postavy, Ping Pong září.

Hudba není ani zdaleka špatná, ale krom chytlavého openingu a jedné scény zhruba z poloviny seriálu mně ničím v hlavě neutkvěla. Na druhou stranu si nepamatuji, kdy by hudba ke scéně nesedla. Režisér s ní pracuje zručně, ale opatrně, nesnaží se za každou cenu mít u každé scény hudbu na pozadí. Během nejdůležitějších zápasů i často pracuje s tichem, aby zdůraznil tlak, který na postavy situace vyvolává.

Pokud bych měl Ping Pongu něco vytknout, pak by to byl fakt, že člověk musí mít správnou náladu. I když se v něm sem tam nějaký vtip objeví, většinou si seriál uchovává vážnou, ba až depresní tvář, která nemusí být pro každého snesitelná. Do Ping Pongu musíte jít s vědomím, do čeho se pouštíte, tak jako například u Neon Genesis Evangelion. Pokud byste tedy hledali nějakou pěknou motivační sportovní sérii, pak vás spíše pošlu ke Kuroko no Basuke nebo Hadžime no Ippo, které se neberou tolik vážně.

To ovšem není tolik problém seriálu jako diváka, takže na mé finální hodnocení nemá žádný vliv. Ping Pongu se daří vše, o co se pokouší, a proto mu dám své doporučující hodnocení „Dokoukejte to!“. Spíše než mezi sportovní anime patří mezi psychologické kousky a daří se mu udělat své postavy nejen zajímavé, ale i dostatečně lidské. Padesát pět kapitol zadaptovaných do jedenácti dílů vám uteče jako voda, protože příběh plyne pomalu, ale stále, jako dobrý film. Pokud se přenesete přes extravagantní vzhled a animaci, čeká vás skvělý zážitek.

Hodnocení
9.0/10
Hodnocení čtenářů
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
Průměr: 5.2 (561)
Datum:
29. 2. 2016, 14:35
Autor:

Komentáře

Obrázek uživatele Scars

| 29. 2. 2016, 19:32 | Autor: Scars

Z mého úhlu pohledu musím říct, že pro někoho možná nelíbivá animace, je pro mě jedním z mnoha kouzel, které je tohle anime schopné naservírovat (i když jsem ze začátku měla problém poznat i hlavní hrdiny). Vytváří dost osobitý styl zpracování i samotnou atmosféru, což je snad koneckonců to, co by náročnější divák měl u anime vyhledávat.
 
Sportovek mám za sebou pár, ale je pravda, že žádná mi svým způsobem nevyrazila dech, jako právě Ping Pong díky vývoji charakterů a celkovému závěru. Nadchl mě nápad odsunout samotný výsledek finálního zápasu do pozadí a o to víc mě potěšil záměr Smíškova chování, což jejich přátelství ukáže v naprosto jiném světle a hlubším významu, než jsem z více známější sportovek zvyklá.
 
Nevím jak to mají ostatní, ale ve svém okolím jsem se v případě doporučení anime s nepěknou animací setkala převážně s neúspěchem, i přes vlastní snahu seznámit je s něčím, na co v anime, či sportovkách samotných tolik nenarazí. :D Lidi někdy dokážou být tak natvrdlí, když to není zabalené v dárkovém balení a s mašlí navrch. Přidávám se k doporučení tohoto anime a snad tvoje recenze přivede k Ping Pingu další diváky! (Oh a mimochodem, je to první recenze, kterou na webu čtu, ale za mě velká pochvala recenzentovi za hodně pěkné zpracování! :) Jsem zvědavá na další doporučení! :D)

Obrázek uživatele Martin S.

| 1. 3. 2016, 12:02 | Autor: Martin S.

Tohle anime jsem taky zkusil jeste kdyz vychazelo. Ze zacatku mi vadila animace, ale vydrzel jsem a jsem spokojenej, protoze me toto anime hodne prekvapilo a doporucil bych ho dalsim lidem. Se vsim, co pises souhlasim.