Simon Sues: Znamení Hada / Manga

Jak si potřetí vedl prokletý advokát?

Zanir nám ke konci roku nadělil třetí knihu paranormálního detektivního příběhu Simon Sues, jehož první dva svazky jsme zrecenzovali ve formě videa a které nám přes svou notnou dávku originality a svěžesti poměrně sedli. Tam, kde první kniha působila lehce zmatečně, druhá sešlápla plyn a více se ponořila do tempa, nových postav a akce. Takže se tak nějak očekávalo, že Znamení hada půjde v těchto bodech ještě o něco dál a kvalitou poroste. Bohužel to však není úplně pravda.

I tentokrát obsahuje kniha více detektivních případů, přesněji řečeno dva, které sice mohou působit epizodově a uceleně (což je dobře), ale přesto se v obou vyskytuje vztyčná hlavní dějová linie, která postupně připravuje půdu na věci budoucí (což je taky moc dobře). Simonovo tajemství bylo ve druhé knize odhaleno a jeho naplnění úmluvy se v případě třetí knihy více a více přibližuje, což nám autorka sem a tam naznačí, včetně poměrně grandiózního završení, které dokáže působivě nabudit zvědavost na další pokračování.

Problémem však je, že jak první, tak druhý případ nejsou dostatečně zábavně napsané. Důvodem zřejmě může být skutečnost, že Simon i tentokrát vyřeší veškeré problémy podobnou právní kličkou jako minule a celé vyústění tak nemá čím překvapit. Akce je pomálu a nepřátelé v sobě nemají téměř žádné charisma – jedná se opravdu o bezpohlavní neřády, kteří si neumí získat vaši pozornost a na které okamžitě po otočení stránky zapomenete. Vedlejší postavy tentokrát hrají druhé housle a nedostávají téměř žádný prostor k jejich poznání. A co se týče hlavního tria postav - sice se najde charakterní vývoj, avšak že by šlo o něco výjimečného, to se říct nedá. Všechno zkrátka působí jako velká výplň bez pořádného smyslu. Včetně dialogů, které nejsou psány příliš uvěřitelně a realisticky, ale nesmírně povrchně a bez hloubky. Na to, že je kniha tolik upovídaná, se v ní neřekne takřka nic, co by stálo za zmínku a to prostě zamrzí.

I přes skutečnost, že charakterů není v této sérii tolik, tak se může v několika případech stát, že budete tápat, koho vlastně zrovna sledujete, neboť si některé postavy jsou až okatě podobné. Zda jde o autorčin neduh v kreslení či záměr, těžko říct, ale nepůsobí to příliš dobře. A když jsme u těch postav... jako by se vytratila ona zajímavá charakteristika z minula, neboť každý z hrdinů má velmi podobné chování a jejich úkony příliš nekorespondují s tím, jak nám byli prvně představeni. Alespoň, že ten Izák nevybočuje ze své povahy, včetně perfekně vybroušené mluvy.

Největší Simonův problém ale tkví v kresbě. Třetí kniha a zlepšení zkrátka nulové. I přes skutečnost, že se autorce povedlo opravdu parádně nakreslit několik prostředí, netvorů a celostránkových výjevů, z větší části je kresba... no, zkrátka amatérská. Jak jsem již zmínil – několik postav si je až nebývale podobných, akční sekvence v sobě nemají žádnou kinetiku, ale spíše strnulost a nepřehlednost kvůli prazvláštnímu panelování, které se snaží o experimenty - ale spíše to příběhu škodí, než naopak. Detailů taky mnoho nenajdeme a některé vyobrazení či proporce postav zavání lehkou komičností. Přitom když se člověk podívá na obálky přímo v knize či ony nesmírně povedené celostránkové kresby, tak zamrzí, že zbytku není věnovaná stejná péče. Nesmírně by to celému dílu pomohlo.

Přechody ze současnosti do minulosti jsou děsivě nepřehledné a i když jich nenajdeme ve Znamení hada tolik, jako ve dvojce, stále jsou přítomny ve zmatené podobě. Chaos se dostavuje snad ve všech akčních pasáží, kde kolikrát netušíte, která bije a člověk je tak nejšťastnější, když si postavy pouze sednou a povídají se, neboť tam je vše ukotvené v pevně daných bodech a jako čtenáři se orientujete. Autorka však dokáže zachytit několik velmi atmosférických pasáží, které ve vás probudí pár emocí, včetně zájmu o několik dějových linek. Závěrečný střet určitě patří jak kresebně, tak scénáristicky k tomu nejlepšímu z celé knihy a rapidně tím mění názor na jinak ve skrze průměrnou práci.

Nejsilnějším tahákem této série je pro mě momentálně samotná hlavní dějová linka, která je skutečně zajímavá a díky které téhle sérii odpuštím i její chyby. Těch je skutečně hodně, ale stále musíme mít na paměti, za jakých podmínek tahle série vzniká a že je na ni autorka úplně sama. Neomlouvá to průměrný výsledek, zvlášť když předchozí dvě knihy byly o řád lepší, avšak nějaké ohledy mít musíme. Sérii i přes tento slabší díl doporučuji a doufám, že čtvrtá kniha přinese opět kvality prvních dvou dílů. Držme palce!

Hodnocení
5.0/10
Hodnocení čtenářů
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10
Průměr: 6.0 (206)
Datum:
6. 1. 2017, 00:50
Autor:

Komentáře

Obrázek uživatele Ādy

| 7. 1. 2017, 00:53 | Autor: Ādy

"Akce je pomálu a nepřátelé v sobě nemají..." Asi má být "Akce je pomalá"

Obrázek uživatele Toren

| 7. 1. 2017, 10:53 | Autor: Toren
Je to správně. "Akce je pomálu..." je jí tam tedy málo. Běžně používaný výraz :D

Přidat komentář

Filtered HTML

  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <a> <img> <em> <strong> <cite> <blockquote> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.